Dříve, než začneme se stavbou skleníku, je třeba vybrat vhodné místo, na kterém bude skleník stát. Výběr správného místa bychom rozhodně neměli podcenit, protože na něm záleží nejen naše budoucí pěstitelské úspěchy, ale i celková naše spokojenost se skleníkem.
Různé druhy rostlin mají rozmanité nároky na pěstování, ale obecně platí, že nejdůležitější ve skleníku je dostatek světla. Světlo je totiž potřebné pro správný růst rostlin a jejich dobrý stav. Vybrané místo by proto nemělo být stíněno okolními budovami nebo vyššími porosty. Nejvhodnější je zcela světlé stanoviště, ale ne vždy se nám podaří takové místo najít. Pak je třeba vybrat místo, kde skleník nebude ve stínu déle než několik hodin denně.
Skleník stíněný vysokým stromem
Až budeme místo vybírat, neměli bychom zapomenout, že délka stínu závisí na velikosti objektu a výšce slunce – ta se mění podle ročních období (nejníže je slunce v zimě, nejvýše přes léto). Čím je budova nebo strom vyšší a sluníčko nížeji nad obzorem, tím delší je stín. Kdo chce mít jistotu, že skleník nebude stíněn, měl by vybrané místo pozorovat po celé vegetační období. K tomu má ale málokdo dostatek času a trpělivosti. Spolehneme se proto spíše na naše zkušenosti a znalosti (ostatně dobrý zahrádkář by měl znát dobře svou zahradu).
To, že nám na skleník svítí sluníčko po celý den, nestačí. Vybrané místo by mělo být kromě toho chráněno také před převládajícími silnými větry. Vítr totiž porušuje vrstvu teplého vzduchu kolem skleníku, čímž z něj odvádí teplo – problém je to hlavně na jaře a na podzim nebo při vytápění skleníku, kdy je každý úbytek tepla citelný. Kromě klasického větru vadí i průvan, který často vzniká mezi budovami díky komínovému efektu.
Dobrou ochranou proti větru jsou živé ploty, ohrady nebo zdi, které působí jako větrolam. Pozor však na jejich výšku, aby nám nestínily skleník.
Pokud není možné chránit skleník větrolamem, natočte ho tak, aby stál co nejmenší plochou proti převládajícím větrům.
Nejlépe se místo pro postavení skleníku vybírá na zahrádce, která je v rovině. Máme-li zahrádku ve svahu, budeme muset pomocí podezdívky nebo terénních úprav místo vyrovnat.
Vyrovnání místa na svahu podezdívkou
Svah ale může být nepříjemný také z jiných důvodů. Pod některými svahy se totiž tvoří tzv. mrazové kotliny, kde se udržuje studený vzduch. Je zřejmé, že postavit skleník na takovém místě není zrovna nejvhodnější. Problémem může být i voda stékající ze svahu (např. při jarním tání sněhu) – přemokřená půda vadí rostlinám a klade zvýšené nároky na pevnost základů pod skleníkem.
Mezi časté dotazy a náměty diskuzí patří problém správného natočení skleníku vůči světovým stranám. Přitom, zvláště u malých skleníčků, je celkem jedno, jestli zvolíme orintaci jih-sever nebo východ-západ (na velikosti ani množství vypěstované zeleniny rozdíl nepoznáme).
U větších skleníků se můžeme řídit následujícími pravidly:
Plánujeme-li využívat skleník už brzy zjara a na podzim (případně celoročně), je výhodné orientovat ho podélnou stranou směrem k jihu. Tato orientace poskytuje rostlinám nejvíce slunečních paprsků a ušetří nám náklady na vytápění.
Pokud budeme skleník využívat až od května přes léto, můžeme k jihu natočit čelo skleníku. Snížíme tím nároky na větrání v letních měsících a rostlinám dopřejeme rovnoměrnější osvětlení.
Špatný přístup z boku skleníku
Kdo má na zahrádce více míst, která jsou slunná a chráněná před větrem, ten může při výběru místa myslet i na vlastní pohodlí. Základem pro něj by měl být snadný přístup ke skleníku – při vyvážení hlíny kolečkem jistě oceníme dostatek volného prostoru před vchodem; při ručním otevírání okna nebo výměně bočního skla zase větší odstup od okolního plotu nebo budovy.
Přívod vody a elektřiny do skleníku
Našim nohám se určitě bude líbit krátká vzdálenost mezi skleníkem a domem (ta se hodí i v případě připojení skleníku na topný systém domu).
Kdo se nechce kvůli zalévání tahat s konví nebo svítit ve skleníku petrolejkou, měl by popřemýšlet nad možností přivedení vody a elektřiny do skleníku (i zde jsou výhodou krátké vzdálenosti od zdrojů). Z důvodu vlastní bezpečnosti je ale lepší nespoléhat se na různá "amatérská" zapojení a při montáži dodržet veškeré příslušné normy a bezpečnostní předpisy. Netroufáme-li si na to sami, je lepší svěřit zřízení přípojek odborníkům.
Zapomenout bychom neměli ani na estetickou stránku – našemu oku bude jistě lahodit, pokud se skleník stane harmonickým prvkem zahrady a nebude stát jen tak "někde u domu".
Podle nového stavebního zákona nepotřebujeme na postavení skleníku do 40 m2 zastavěné plochy žádné povolení od stavebního úřadu. Platí to ale pouze v případě, že je skleník umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. V opačném případě je třeba si na stavebním úřadě potřebná povolení vyžádat.
Pokud chceme mít jistotu (a klid v duši), že po právní stránce máme všechno v pořádku, je dobré si na stavební úřad zajít v každém případě a poptat se i na místní předpisy, vyhlášky či nařízení. Místo pro stavbu skleníku může totiž spadat do nějakého ochranného pásma a my tak budeme potřebovat další povolení a razítka. Stavební úřad nám také na základě územního plánu může povolit postavit skleník jen určitých rozměrů apod.
Na co bychom rozhodně neměli zapomenout, je vyžádat si souhlas (nejlépe písemný) všech sousedů se stavbou skleníku. Než se někdy v budoucnu zaplést do sporů, je lepší probrat s nimi předem svůj záměr a pro jistotu dodržet i minimální vzdálenost 2-3 metry od jejich pozemků. I když máme se sousedy výborné vztahy, nikdy nevíme, co se v budoucnu stane (kdo se nový nastěhuje) a podepsaný souhlas nám tak může ušetřit mnoho starostí.
Skleník by na zahrádce neměl překážet
Pokud pozemek, na kterém plánujeme skleník postavit, máme v nájmu (časté je to například v zahrádkářských koloniích), musíme majitele pozemku požádat o svolení se stavbou. Určitě neprohloupíme, když s ním pro jistotu uzavřeme i písemnou smlouvu, že skleník zůstává majetkem nájemce.
A ještě jeden postřeh:
Velmi častou odpovědí mužů-zahrádkářů na otázku, proč vybrali právě toto místo pro skleník, je: "Žena rozhodla…"
