Výběr optimální velikosti skleníku závisí na několika okolnostech, které bychom měli brát v úvahu při našem rozhodování. Abychom byli se skleníkem spokojeni, je třeba zvolit správnou velikost, která bude vyhovovat našim potřebám. Vyplatí se proto raději dvakrát "měřit", než si v budoucnu vyčítat, že ten skleník měl být přeci jen o něco větší…
Je samozřejmé, že na malou zahrádku si těžko postavíme obrovský skleník,
takže nejprve bychom měli rozmyslet, jaká je největší možná velikost skleníku vzhledem k místu,
které máme pro postavení skleníku k dispozici. V úvahu bereme i polohu místa, kam chceme skleník
umístit (aby byl do něj pohodlný přístup, aby nestál na stinném nebo větrném místě a sám nestínil
ostatním rostlinám na zahrádce apod.).
Nejsme-li při výběru omezeni místem, máme rozhodování jednodušší.
(Více informací o výběru správného místa pro skleník…)
Skleník se dá využívat pro pěstování různých druhů rostlin. Jsme-li např. kaktusáři, velikost skleníku určíme snadno podle počtu kaktusů naší sbírky. Chceme-li ale ve skleníku pěstovat zeleninu, je třeba si rozmyslet jaké druhy zeleniny a v jakém množství budeme pěstovat. Záleží také na klimatických podmínkách – v některých oblastech je možné pěstovat rajčata venku, jinde je nutné umístit je do skleníku. Kromě rajčat budeme chtít mít ve skleníku zřejmě i papriky a salátové okurky, zjara salát, ředkvičky, kedlubny a možná taky muškáty na balkon. V dnešní době je populární pěstovat ve skleníku i dříve netradiční rostliny, např. vinnou révu.
Co se množství vypěstované úrody týče, není třeba se obávat, že bychom naše výpěstky vyhazovali na kompost. (I když pravda – nejednu rodinu přebytek vypěstované zeleniny donutil ke zdravějšímu způsobu stravování…)
Při pěstování ve skleníku, bohužel, platí úměra, že čím větší skleník, tím více práce v něm. Je proto dobré při výběru uvážit, zdali všechnu tu práci zvládneme a přizpůsobit tomu i velikost skleníku.
Mohli byste namítnout, že rozloha zahrádky je pevně daná, takže větší skleník nám zároveň zmenší venkovní záhony, leč skutečnost je taková, že ve skleníku se daří lépe nejen rostlinám, ale i plevelu…
Na závěr nám zůstala finanční otázka, i když je jasné, že peníze jsou vždy až na prvním místě. Člověk si někdy vybere skleník, už už vidí, co tam všechno vypěstuje, a nakonec zjistí, že jeho finanční možnosti na vysněný skleník nestačí. (Bohužel, ceny skleníků jsou dnes oproti minulosti mnohem vyšší a skleník je třeba brát spíše jako koníček, než jako zdroj úspory v domácnosti. Radost z pěstitelských úspěchů ale dokáže cenu skleníku bohatě vyvážit!)
Vysoká cena vybraného skleníku nás pak svádí k tomu, abychom místo na velikosti ušetřili na kvalitě. To ale nemusí být vždy rozumné. Někteří výrobci sice nabízejí stejně velký skleník za nižší cenu, ale tyto levnější skleníky bývají vyrobeny z méně kvalitních materiálů, nejsou utěsněné a musí se u nich platit drahá doprava. "Levný" skleník se nám tak může nejen pěkně prodražit, ale mnohdy přinese i zklamání v našem pěstitelském úsilí.
A ještě jeden postřeh: občas u našich zákazníků slýcháváme povzdech nad tím, že si nekoupili větší skleník – zatím jsme ale neslyšeli nikoho, kdo by si stěžoval, že jeho skleník je zbytečně velký…
